Daňové úniky, bohatství a monopol vkusu
Jeden bilion
Kapitál nejenže je zdaňován méně než námezdní práce, ale také se zdanění poměrně snadno vyhýbá. Jeden bilion dolarů, přibližně 950 miliard eur to je podíl zisku – z celkové 16 bilionů – které velké globální korporace převedly do daňových rájů v roce 2022. Jedná se o bankovní vklady, akcie a další cenné papíry, které nebyly v příslušných zemích deklarovány. Tato stěží představitelná částka, Le Monde se podle našich informací rovná HDP Belgie a Dánska dohromady.
Údaje pocházejí z Zprávy o globálních daňových únicích zveřejněné 23. října EU Tax Observatory. Situace se ve skutečnosti zlepšila: „Za posledních dvacet let kleslo bohatství ukryté v daňových rájích z ekvivalentu 9 % světového HDP na 3 %,“ vysvětluje francouzský měsíčník Alternatives économiques. V Evropě jsou to Nizozemsko, Irsko, Lucembursko a Belgie, které dohromady ukrývají přibližně polovinu těchto „uniklých“ zisků.
Gender Gap: práce, média a chudoba
Laboratoř World Inequality Lab na základě křížových odkazů na údaje z různých zdrojů vysvětluje, že na počátku 90. let 20. století ženy vydělávaly přibližně 30 % celosvětových příjmů z práce. Nyní se toto číslo zvýšilo na 35 procent, ale k 50 procentům je ještě daleko. Co je to „globální příjem“? Výzkumníci, kteří na zprávě pracovali (plná verze zde), za něj považují součet příjmů z práce, zaměstnaných i nezaměstnaných, na národní úrovni.
Při konzumaci online zpravodajství „činil rozdíl mezi pohlavími [v EU] v květnu 2023 14,5 procentního bodu (57,2 % oproti 42,7 %),“ vysvětluje analýza The Fix Media údajů od 661 poskytovatelů online zpravodajství v zemích EU. The Fix tato data porovnává s postřehem, který byl zjištěn v Digital News Report agentury Reuters, a sice že zprávy jsou strukturálně navrženy pro konzumaci podle pohlaví: představa, že muž čte noviny při snídani, zatímco ženy by měly sledovat televizi nebo poslouchat rádio.
Přehlížení ženských otázek stojí zdraví, štěstí a emancipaci 340 milionů žen, tedy asi 8 % ženské populace na světě. Tento údaj pochází z nejnovější zprávy OSN The Gender Snapshot 2023. Zvláštní pozornost je věnována kategorii, která byla zcela opuštěna: „starším“ ženám. Ve 28 ze 116 zemí, pro které jsou k dispozici údaje, má důchod méně než polovina z nich.
Žena v čele největšího německého odborového svazu kovodělníků
Christiane Bennerová byla zvolena do čela největšího odborového svazu v kovoprůmyslu IG Metall, zprávy německé Deutsche Welle. IG Metall, jehož členy je pouze 20 procent žen z celkového počtu více než 2,2 milionu členů, není první organizací, kterou v Německu vede žena. Yasmin Fahimi byla zvolena za Deutsche Gewerkschaftsbund a Daniela Cavallo stojí v čele Betriebsrat, rady pro zastupování zaměstnanců společnosti Volkswagen.
Jídlo pro bohaté
Bohatství a chudoba jsou velmi reálným problémem, který je ukotven v číslech, životních podmínkách a zvycích. Jsou také záležitostí symboliky a reprezentace. Dobrým příkladem je kultura stravování. „Hej, chudáci, nemůžete se naučit vařit veganské kari, místo abyste se cpali nechutnými mraženými jídly?“ zní titulek francouzského časopisu ADN v rozhovoru s novinářem Nora Bouazzouni o její nejnovější knize, Mangez les riches („Jezte bohaté“, vydalo nakladatelství Nouriturfu). Bouazzouni se již dříve zabýval vztahem mezi jídlem a reprezentací, zejména souvislostí mezi hladem a sexismem a mezi konzumací masa a maskulinitou.
Ve Spojených státech žijí lidé s vyššími příjmy v průměru o 10 až 14 let déle než lidé na konci příjmového žebříčku. Obezita, chronická onemocnění, jako je rakovina, cukrovka a kardiovaskulární problémy, neúměrně postihují méně privilegované vrstvy. Reakcí je často domněnka o neschopnosti: chudí jsou obviňováni ze špatného zdravotního stavu – „Proč se lépe nestravují? Proč necvičí?“ – zatímco z politického hlediska by se na to mělo pohlížet jako na „systémové selhání naší společnosti“.
.Když čelí inflaci, jsou nižší vrstvy poučovány, jak mají šetřit – „bohaté plácání“ – místo toho, aby podnikly politické kroky na ochranu a zlepšení mezd a podmínek. Pokud jde o potraviny, rozdávají se potravinové poukázky a vynášejí se soudy: „Tolerujeme potravinové kritiky, kteří testují 25 nejlepších cukráren v Paříži, zatímco chudí, kteří dávají svým dětem Kinder Bueno nebo tyčinky Twix, jsou stigmatizováni.“ Kulinářský kapitál je také nerovný.
Platí se i práce bez dokladů: lidské náklady na olympijské hry 2024
Na černo nebo na základě smlouvy, často pod falešnými jmény, si migrující pracovníci bez dokladů najdou způsob, jak pracovat. Poměrně hodně jich najdeme na staveništích pro olympijské hry v roce 2024, které Francie chce s velkou pompou oslavit. Dne 17. října tito dělníci vstoupili do stávky, zprávy Nejma Brahimv Mediapart: 600 dělníků v doprovodu odborů a sdružení obsadilo jedno z olympijských stavenišť, aby požadovali legalizaci. Jen v pařížském regionu se podobné protesty v posledních měsících dotkly asi třiceti podniků. Tento fenomén se dotýká všech odvětví, zejména stavebnictví, stravování a logistiky, a to nejen v období před olympijskými hrami.
O tělesné autonomii žen
V Grónsku se oběti „cívkové kampaně“ dožadují spravedlnosti
Anne-Françoise Hivert | Le Monde | FR a EN (paywall)
Příběh, který zní jako z dystopického televizního seriálu. Koncem 60. let 20. století implantovali dánští lékaři polovině grónských žen v plodném věku (od 13 nebo 14 let výše) nitroděložní cévky, často bez jejich souhlasu. Cílem bylo snížit porodnost na souostroví. Nyní se 67 žen písemně obrátilo na dánskou vládu s žádostí o spravedlnost.
Potraty v Chorvatsku
VoxFeminae | 3. října | HR
Chorvatské feministické médium VoxFeminae reportuje o údajích shromážděných chorvatským feministickým kolektivem fAKTIV abyste zjistili, jak jsou potraty v Chorvatsku dostupné. Předchozí průzkum tohoto druhu byl proveden uprostřed pandemie Covid-19, v dubnu 2020. fAKTIV předložil otázky 30 zařízením, která mají oprávnění provádět interrupce v zemi. Od některých neobdržel žádné odpovědi, od jiných byly odpovědi vágní. Ukázalo se, že potraty jsou dostupné pouze ve 14 zařízeních. Údaje byly následně porovnány s počtem osob, které odmítají potraty z důvodu svědomí, a se skutečností, že mnoho zařízení, která potraty neprovádějí, se nachází v nejchudších oblastech země. VoxFeminae také zdůrazňuje další klíčový fakt: průměrná cena zákroku přerušení těhotenství je polovina průměrného chorvatského měsíčního platu, který se pohybuje kolem 560 eur.
Aborční tým snů: dekriminalizace
OKO.press l 25. října l PL
Abortion Dream Team je polská skupina založená v roce 2016, která aktivně podporuje ženy, které chtějí podstoupit interrupci. V textu zveřejněném na OKO.press napadají klíčovou otázku v debatě o potratech: Článek 152 trestního zákoníku, který postihuje ty, kdo pomáhají při obstarávání nebo provádění potratů. „Chceme, aby každá dospívající oběť nechtěného těhotenství mohla počítat s podporou rodičů,“ píší. V Polsku jsou každoročně potrestány desítky matek za jejich humánní a solidární gesto: pomoc dceři při ukončení nechtěného těhotenství.
Překlad: Ciarán Lawless