Aktuálně dnes i zítra. Nad knihou Přišel čas na Druhou: směnu
Kapitál
Jak kritické feministické eseje odhalují skryté společenské problémy, jejich osobní příběhy a teoretické přístupy vyzývají k zamyšlení nad patriarchátem, rasismem či genderovými identitami. Co odhalí tato sbírka o současné společnosti a jejích výzvách?
V publikaci Čas na Druhou : směnu od vydavatelství UTOPIA LIBRI právě vyšel výběr 21 esejí, devět básní a doprovodných ilustrací z prvních tří let působení kritického feministického webového magazínu Druhá : směna. Ideální kniha na performativní čtení v liberální kavárně či místním kulturním centru – alespoň by se mohlo zdát.
V časopise Druhá : směna vycházejí měsíčně čtyři eseje na jedno konkrétní téma, s básní a autorskými ilustracemi. Jde o témata, od kterých většina tradičních médií ruce pryč, ale dlouholetému čtenářstvu Kapitálu jsou poměrně známá. Od neplacené ženské práce po práva sexuálně pracujících, od problémů při genderové tranzici v Česku po izraelský homonacionalismus, od osvobození crip těl po osvobození dětí, od restoratívní spravedlnosti po černošský hněv, od toxických konstrukcí maskulinity po trans sportovkyně, od chorvatského turismu po složité identity na Blízkém východě.
Teoretické uchopení esejí se dá nejpřesněji zařadit do intersekcionálního feminismu, který se zaměřuje na průsečíky různých forem společenského útlaku, založeného či už na pohlaví, sexuální orientaci, rase, třídní příslušnosti, nebo zdravotním znevýhodnění. Jak píší editorky v úvodu knihy, při tvorbě Druhé : směny se chtějí vyhnout psaní o mainstreamových „ženských“ tématech a zaměřit feministickou perspektivu na různé společenské problémy v textech „které jsou stejně aktuální dnes jako i zítra“. Místo „girlboss feminismu“ tak v časopise (a nyní i v knize) najdete ostrou kritiku patriarchátu, kapitalismu, rasismu a imperialismu, aplikovanou na dílčí společenské problémy.
Dalším společným faktorem esejí je spojení osobního s politickým a teoretickým. Například Hana AJ začíná svůj text o palestinském odporu vzpomínkou na svou první cestu do Bejrútu s otcem, když měla osm let. Právě tehdy se začalo probouzet její politické vědomí, konkrétně, když jí otec na benzínce vysvětlil, že díry v omítce jsou od pravidelného ostřelování. Při dalších návštěvách se autorkino porozumění prohlubovalo, dozvěděla se, že její rodina byla nucena vystěhovat se z Palestiny během první nakby a na vlastní kůži zažila, jak její část žije v Bejrútu jako obyvatelstvo druhé kategorie. Také se začala zajímat o složité vztahy mezi různými etniky a politickými režimy regionu SWANA (Southwest Asia and North Africa), jakož i o formy palestinského odporu a vytrvalosti (sumudu). Díky propojení vlastní zkušenosti a rodinné historie s geopolitikou a praxí odporu působí text nejen informativně, ale i velmi osobně a lidsky.
Pokud vezmu v úvahu širší snahu mladších generací o návrat k analogovým technologiím a fakt, že Druhá : směna jako bezplatný online časopis funguje převážně z darů čtenářstva, přijde mi knižní sbírka esejů jako skvělá volba, která může být inspirací i pro podobné online noviny. Není sice úplně jasné, podle jakého klíče bylo 21 esejí do sbírky zařazeno, ale i kdyby byl výběr náhodný, každá z nich má potenciál s vámi ještě nějaký čas po přečtení zůstat.
Kriticky uvažující čtenářstvo se v sbírce určitě setká i s pohledy, které se stoprocentně neprolínají s jejich vlastními. To se, samozřejmě, dá očekávat, kniha vás bude nutit přemýšlet nad těžkými tématy, konfrontovat vlastní předsudky, upevnit si vlastní protistance, často i sympatizovat s osobními příběhy autorů. Jedno je však jisté – performativně byste Druhou : směnu četli marně.
Eliška Koldová, Michaela Švandová, Maja Vusilović (eds.): Čas na Druhou : směnu. UTOPIA LIBRI, 2026, 328 stran.
Text je součástí projektu PERSPECTIVES - nové značky pro nezávislou, konstruktivní a multiperspektivní žurnalistiku. Projekt je financován Evropskou unií. Vyjádřené názory a postoje jsou názory a prohlášení autora(-ů) a nemusí nutně odrážet názory a stanoviska Evropské unie nebo Evropské výkonné agentury pro vzdělávání a kulturu (EACEA). Evropská unie ani EACEA za ně neodpovídají.