Chceme jíst více zeleniny, ale méně lidí to dělá

Økologisk Nu

Nová spotřebiči analýza od Landbrug & Fødevarer ukazuje, že Dánové nutně nemají nedostatek motivace nebo znalostí o tom, že zelenina je důležitou součástí zdravé stravy. Analýza založená na datech od Voxmeter naopak poukazuje na to, že výzvou je přeměnit ambice na činy v rušném každodenním životě. Zvyky, nedostatek inspirace, cena a pocit, že zelenina je obtížná nebo rychle omrzí, jsou mezi překážkami, které brání pokroku. "Nemáme problém s motivací. Máme každodenní výzvu. Dánové chtějí jíst více zeleniny, ale pokud ji vnímají jako časově náročnou, obtížnou nebo těžko zařaditelnou do jídelníčku, upřednostní ji. Proto bychom neměli jen lidem říkat, že by měli jíst více zeleniny. Musíme usnadnit výběr zeleniny," říká Line Munk Damsgaard, vedoucí oddělení výživy a spotřebitelské analýzy v Landbrug & Fødevarer, v tiskové zprávě. Analýza, která byla zveřejněna v souvislosti s Národní zelenou týdnem, ukazuje, že podíl Dánů, kteří jedí zeleninu každý den, klesl z 55 % v roce 2024 na 51 % v roce 2026. Současně 51 % respondentů uvedlo, že by rádi jedli více zeleniny, než dnes. A především ti Dánové, kteří zeleninu nejí každý den, mají zájem ji konzumovat více. Tím se Dánsko ocitá před zeleným paradoxem: ochota je zde, ale každodenní život brání. Zelenina musí zvítězit v každodenním životě Nová analýza zeleniny ukazuje, že pro Dány je při nákupu zeleniny nejdůležitější chuť, čerstvost, kvalita a zdraví. Cena/hodnota za peníze je na pátém a šestém místě, zatímco dánsky vyrobené produkty preferuje téměř třetina Dánů. To znamená, že úkolem je víc než jen produkce více zeleniny. Musí být také atraktivní na výběr. "Je problém, že méně Dánů jí zeleninu každý den, i když většina by to chtěla. Ukazuje to, že dobré úmysly nestačí. Pokud chceme změnit vývoj, musí být zelenina snadnou a přirozenou volbou. Musí chutnat dobře, být inspirující, mít smysluplnou cenu a být snadno zařaditelná do rušného každodenního života. Aby se to podařilo, má na tom celý potravinářský řetězec odpovědnost – od výrobců a maloobchodu po jídelny, veřejné kuchyně a restaurace," říká Line Munk Damsgaard.

Nová analýza spotřeby od Landbrug & Fødevarer ukazuje, že Češi nutně nemají nedostatek motivace nebo znalostí o tom, že zelenina je důležitou součástí zdravé stravy. Analýza založená na datech od Voxmeter naopak ukazuje, že výzvou je přeměnit ambice na činy v rušném každodenním životě. Zvyky, nedostatek inspirace, cena a pocit, že zelenina je obtížná nebo rychle ztrácí na atraktivitě, jsou mezi překážkami, které brání pokroku.

"Nemáme problém s motivací. Máme každodenní výzvu. Češi chtějí jíst více zeleniny, ale pokud ji vnímají jako časově náročnou, složitou nebo těžko zařaditelnou do jídelníčku, upřednostní ji. Proto bychom neměli jen lidem říkat, že by měli jíst více zeleniny. Musíme usnadnit její výběr," říká Line Munk Damsgaard, vedoucí oddělení výživy a spotřebitelské analýzy v Landbrug & Fødevarer, v tiskové zprávě.

Analýza, která je zveřejněna v souvislosti s Národním týdnem zeleniny, ukazuje, že podíl Čechů, kteří jedí zeleninu každý den, klesl z 55 % v roce 2024 na 51 % v roce 2026. Současně 51 % respondentů uvedlo, že by rádi jedli více zeleniny, než dnes. A především ti, kteří zeleninu nejí denně, by ji rádi konzumovali více.

Takže Česko stojí před zeleným paradoxem: vůle je, ale každodenní život přichází do cesty.

Zelenina musí zvítězit v každodenním životě

Nová analýza zeleniny ukazuje, že pro Čechy je při nákupu zeleniny nejdůležitější chuť, čerstvost, kvalita a zdraví. Cena/hodnota za peníze je na pátém a šestém místě, zatímco česká produkce je preferována necelou třetinou Čechů.

To znamená, že úkol je větší než jen produkovat více zeleniny. Musí být také atraktivní na výběr.

"Je problém, že méně Čechů jí zeleninu každý den, i když většina by ráda. Ukazuje to, že dobré úmysly nestačí. Pokud chceme změnit vývoj, musí být zelenina snadnou a přirozenou volbou. Musí chutnat dobře, být inspirující, mít smysluplnou cenu a být snadno zařaditelná do rušného dne. Aby se to podařilo, má na tom podíl celá potravinářská řetězec – od výrobců a maloobchodu přes jídelny, veřejné kuchyně až po restaurace," říká Line Munk Damsgaard.