Několik Dánů se těší, že zelená třístranná dohoda přinese více přírody a zdravější vodní prostředí.

Økologisk Nu

Zelená trojstranná dohoda přinese velké změny v dánské zemědělské krajině. Zároveň má zajistit větší přírodní oblasti, ochranu pitné vody a snížení dopadu na klima a životní prostředí. To vše jsou věci, které jsou pro Dány velmi důležité a patří mezi hlavní přínosy trojstrany. V nové studii byl reprezentativní vzorek dánské populace dotázán na jejich názory a očekávání ohledně zelené trojstranné dohody, a zde je jasně vidět, že mnohem více lidí vidí dohodu pozitivně než negativně. Celkem očekává 39 % lidí, že dohoda bude mít pozitivní dopad na jejich okolí během příštích pěti let. Naopak pouze 14 % očekává negativní dopad. Zbytek si myslí, že žádný dopad nepocítí, nebo odpověděli "nevím". Nejvíce lidí uvádí jako hlavní přínosy více divoké přírody, zdravější vnitrozemské vody a lepší péči o zvířata. Celkem 72 % respondentů považuje za pozitivní změnu, pokud se větší část Dánska přemění na lesy a přírodu. Spravedlivější dohoda Zelená trojstranná dohoda byla uzavřena mezi politiky, odvětvovými a zájmovými organizacemi v roce 2024 a má hledat dlouhodobá řešení klimatických a přírodních výzev v zemědělském sektoru a navrhnout doporučení, jak nejlépe spravovat naše území, přírodu a zdroje pitné vody v Dánsku. Studie však ukazuje, že občané v současnosti nepociťují, že jejich zájmy jsou zastoupeny rovnocenně s úřady nebo zúčastněnými stranami. Platí to jak pro širokou veřejnost, tak pro obyvatele venkovských oblastí. Na druhou stranu je obecně považováno za pozitivní, že dohoda zapojuje zájmové organizace – je to vnímáno spíše jako krok k větší spravedlnosti, nikoliv menší. „Trojstranná dohoda je v některých ohledech jakýmsi politickým inovativním krokem, obvykle neprovádíme velké změny v oblasti přírody, životního prostředí a klimatu takto úzce zapojením zainteresovaných stran. Zdá se však, že občané tento přístup přijímají pozitivně. Současně je však třeba být realistický a uvědomit si, že občané neměli stejný vliv jako tyto zájmové organizace,“ říká Anders Blok, profesor environmentální a klimatické sociologie na Kodaňské univerzitě, v tiskové zprávě. Někteří chtějí participovat Studie také ukazuje, že existuje zájem o zapojení do zelené trojstrany. Zhruba čtvrtina Dánů chce do určitě vysoké míry participovat na aktivitách týkajících se trojstrany. Současně jen 6 % zná možnosti, jak ovlivnit implementaci trojstrany na místní úrovni. Pokud chce být zajištěna podpora projektů trojstrany, je důležité více zapojit názory, přání a obavy občanů do zelené trojstrany, myslí si Anders Blok. „Z výzkumu víme, že zapojení občanů do větších změn v místních krajinách a obnově přírody má potenciál vytvářet a zajišťovat místní podporu, kanálovat dobrovolné zapojení a práci na projektech a tím také předcházet nedorozuměním a konfliktům, které by mohly vzniknout při implementaci projektů.“ To je také důležitá myšlenka pro Berith Bjørnholm, viceprezidentku pro vzdělávání a zapojení v Nadaci Novo Nordisk, která financuje Green Mandate. „Demokratická podpora je naprosto klíčová pro implementaci Zelené trojstrany. Abychom ji zajistili, je nutné vytvořit pevný základ znalostí pro rozhodnutí, která je třeba učinit – jak na národní, tak na místní úrovni. Abychom mohli sledovat, zda se tato znalost dostává i k veřejnosti, jsou opakovaná měření, která poskytuje Green Mandate, důležitým dílkem do skládačky, a sledujeme s velkým zájmem výsledky,“ říká Berith Bjørnholm. Green Mandate v následujících letech pečlivě sleduje implementaci dohody a přispěje k tomu, aby názory občanů byly součástí diskuse, když bude trojstrana uváděna do praxe.

Zelená trojstranná dohoda přinese velké změny v dánské zemědělské krajině. Zároveň má zajistit větší přírodní oblasti, ochranu pitné vody a nižší dopad na klima a životní prostředí. To vše je něco, co je na seznamu přání Dánů jako hlavní přínosy trojstranné dohody.

V nové studii byl reprezentativní vzorek dánské populace dotázán na jejich názory a očekávání ohledně zelené trojstranné dohody, a zde jasně vyplývá, že mnohem více lidí vidí dohodu pozitivně než negativně.

Celkem očekává 39 % lidí, že dohoda bude mít pozitivní dopad na jejich okolí během příštích pěti let. Naopak pouze 14 % očekává negativní dopad. Zbytek si myslí, že žádný dopad nepoznají, nebo odpověděli „nevím“.

Nejvíce lidí uvádí jako hlavní přínosy větší divokou přírodu, zdravější vnitřní vodní plochy a lepší péči o zvířata.

Celkem 72 % respondentů považuje za pozitivní změnu, pokud se větší část Dánska přemění na lesy a přírodu.

Spravedlivější dohoda

Zelená trojstranná dohoda byla uzavřena mezi politiky, odvětvovými a zájmovými organizacemi v roce 2024 a má najít dlouhodobá řešení klimatických a přírodních výzev zemědělského sektoru a navrhnout, jak nejlépe spravovat naše území, přírodu a zdroje pitné vody v Dánsku.

Studie však ukazuje, že občané v současnosti nepociťují, že jejich zájmy jsou zastoupeny rovnocenně s úřady nebo zúčastněnými stranami. Platí to jak pro širokou veřejnost, tak pro obyvatele venkovských oblastí.

Na druhou stranu je obecně považováno za pozitivní, že dohoda zapojuje zájmové organizace – je to vnímáno spíše jako krok, který dohodu činí spravedlivější, nikoliv méně.

„Trojstranná dohoda je z některých hledisek jakýsi politický inovativní krok, obvykle neprovádíme velké změny v oblasti přírody, životního prostředí a klimatu takto úzce zapojením zainteresovaných stran. Ale zdá se, že občané tento přístup přijímají pozitivně. Současně je však třeba realisticky vidět, že občané neměli stejný vliv jako tyto zájmové organizace,“ říká Anders Blok, profesor environmentální a klimatické sociologie na Kodaňské univerzitě, v tiskové zprávě.

Někteří se rádi zapojí

Studie také ukazuje, že je zájem o zapojení do zelené trojstranné dohody.

Asi čtvrtina Dánů chce do aktivit týkajících se zelené trojstranné dohody zapojit se v určitém až velmi vysokém stupni. Současně jen šest procent lidí zná možnosti, jak ovlivnit implementaci dohody na místní úrovni.

Chcete-li získat podporu pro projekty trojstranné dohody, je důležité více zapojit názory, přání a obavy občanů do zelené trojstranné dohody, míní Anders Blok.

„Z výzkumu víme, že zapojení občanů do větších změn v místních krajinách a obnově přírody má potenciál vytvářet a zajišťovat místní podporu, kanálovat dobrovolné zapojení a práci na projektech a tím také předcházet nedorozuměním a konfliktům, které by mohly vzniknout při implementaci projektů.“

To je také důležitý bod pro Berith Bjørnholm, viceprezidentku pro vzdělávání a zapojení v nadaci Novo Nordisk, která financuje Green Mandate.

„Demokratická podpora je naprosto klíčová pro realizaci Zelené trojstranné dohody. Abychom ji zajistili, je nutné vytvořit pevný základ znalostí pro rozhodnutí, která je třeba učinit – jak na národní, tak na místní úrovni. Abychom mohli sledovat, zda se tato znalost dostává i k veřejnosti, jsou opakovaná měření, která poskytuje Green Mandate, důležitým dílkem skládačky, a sledujeme s velkým zájmem výsledky,“ říká Berith Bjørnholm.

Green Mandate bude v nadcházejících letech pečlivě sledovat implementaci dohody a přispívat k tomu, aby názory občanů byly součástí diskuse, když se trojstranná dohoda uvede do praxe.