Co pro nás internet kdy udělal?
![Co pro nás internet kdy udělal?](https://displayeurope.eu/wp-content/uploads/2024/03/ep12_ezbirthdayxcopy.jpg)
„Rok 1983 byl v mnoha ohledech zásadní…“ Walter Famler popisuje geopolitické prostředí, v němž se objevily počátky společného vydavatelského projektu. Z rozdělení Evropy za studené války vyplynula potřeba oslovit a sdílet myšlenky týkající se vzájemných výzev, které nás čekají. Historicky první evropské setkání kulturních časopisů se konalo na neutrální půdě ve Švýcarsku v roce 1983.
V roce 1995 rozšířilo setkání ve Vídni svou pozvánku na časopisy z bývalého sovětského bloku a „poprvé se zabývalo mediální revolucí vyvolanou internetem“.
Potenciál World Wide Webu se dostal do popředí zájmu až v roce 1997 v Moskvě, což vedlo k založení vlastního webového časopisu Eurozine v roce 1998.
„Stejně rychle…“ upozorňuje Judith-Vidal Hallová, „došlo k vášnivému bourání zdi, která Evropu fyzicky rozdělovala“, a následoval proud časopisů, které chtěly najít společnou řeč a budovat společnou kulturu. ‚To zůstává velmi cenným objevem a odkazem Eurozinu‘.
Dnes, Eurozine spolupracuje s více než 100 časopisy, magazíny a institucemi z většiny evropských zemí a kromě vydávání v angličtině nabízí i překlady a jazykové verze. Boj o prostor a pozornost pokračuje s tím, jak se mění technologie, přesto jsou některé časopisy stále zakořeněné v tištěné podobě a stále mají skepsi vůči internetu jako celku.
„Využití internetu pro další šíření a širší publikum bylo do jisté míry pochopitelným a přirozeným krokem,“ upozorňuje Andrea Zerdebauerová, „druhým důvodem, proč bylo pro tištěné časopisy tak přesvědčivé využít jej jako nástroj, byla jeho archivní funkce.“
„V podstatě … redaktoři, kteří pochybovali o významu internetu a naznačovali, že jde většinou o porno a pak o pamlsky na okraji… měli pravdu“. Carl Henrik Fredriksson provokuje budoucností stále se rozšiřujícího kulturního obsahu a klade si otázku, jaká je budoucnost Eurozinu.
Dnešní hosté
Judith Vidal-Hall je členkou poradního sboru Eurozine a nedávno byla jmenována do správní rady Centre Librexpression. Je bývalou redaktorkou časopisu o svobodě projevu Index on Censorship.
Walter Famler je vydavatel, hráč na harmonium a generální tajemník Alte Schmiede Kunstverein ve Vídni. Je dlouholetým redaktorem zakládajícího partnerského časopisu Eurozine Wespennest.
.Andrea Zederbauerová je spoluvydavatelkou partnerského časopisu Eurozine Wespennest a překladatelkou ze švédštiny.
Carl Henrik Fredriksson je švédský literární kritik, publicista, esejista a překladatel žijící ve Vídni. Od roku 1998 do roku 2015 byl prvním šéfredaktorem časopisu Eurozine, předtím působil jako šéfredaktor švédského partnerského časopisu Ord&Bild.
Setkáváme se s nimi ve vídeňském Alte Schmiede Kunstverein
Tvořivý tým
Réka Kinga Papp, šéfredaktorka
Merve Akyel, umělecký ředitel
Szilvia Pintér, producentka
Zsófia Gabriella Papp, výkonná producentka
Salma Shaka, scenáristka-redaktorka
Priyanka Hutschenreiter, asistentka projektu
Vedení společnosti
Hermann Riessner generální ředitel
Judit Csikós projektová manažerka
Csilla Nagyné Kardos, administrativa kanceláře
OKTO Crew
Senad Hergić producent
Leah Hochedlinger záznam videa
Marlena Stolze záznam videa
Clemens Schmiedbauer záznam videa
Richard Brusek záznam zvuku
Video Crew Budapešť
Nóra Ruszkai, zvuková technika
Gergely Áron Pápai, fotografie
László Halász, fotografie
Postprodukce
Nóra Ruszkai, vedoucí videoeditorka
István Nagy, videoeditor
Milán Golovics, konverzační editor
Umění
Victor Maria Lima, animace
Cornelia Frischauf, hudební téma
Titulky a titulky
Prosím, podívejte se na aktualizovaný seznam v předchozím dokumentu s mým komentářem.
Hosted by the Alte Schmiede Kunstverein, Vienna
Související čtení
Rozšíření kontextu: The making of a European journals network by Carl Henrik Fredriksson and Klaus Nellen, Eurozine.
Časová osa Eurozinu od roku 1983, Eurozine.
Zveřejnění
Tato talk show je z produkce Display Europe: průkopnická mediální platforma ukotvená ve veřejných hodnotách.
Tento pořad je spolufinancován programem Evropské unie Kreativní Evropa a Evropskou kulturní nadací.
Důležité je, že zde vyjádřené názory a stanoviska jsou pouze názory a stanoviska autorů a řečníků a nemusí nutně odrážet názory a stanoviska Evropské unie nebo Evropské výkonné agentury pro vzdělávání a kulturu (EACEA). Evropská unie ani agentura EACEA za ně nemohou nést odpovědnost.